Sociální politika státu hraje ve vztahu k ženě a rodině významnou roli. Rodinná politika je soubor odlišných, ale vzájemně propojených politických voleb, jež se dotýkají rodin a jejich problémů. [1] Jedná se tedy o odvětví sociálního zabezpečení obsahující nástroje, kterými by měl být podporován rozvoj rodin. Právě proto, že do rodinné politiky spadá i problematika mateřství, rodičovství, porodnost aj., může tato oblast práva sloužit jako účinný prostředek k posílení postavení žen díky podpoře sdílené odpovědnosti mezi rodiči. Obecně se však rodinné politice, a úžeji pak mateřské a rodičovské dovolené, komplexně politické strany příliš nevěnují. To bohužel negativně dopadá na celkovou podobu rodinné politiky v České republice. Financování sociální a rodinné politiky je vnímáno hlavně jako nutný a neoblíbený výdaj, ne-li plýtvání, a nikoli jako investice do rozvoje společnosti, která se mohou v budoucnu mnohonásobně vyplatit. [2]
Vliv rodičovství na kariéru žen
V posledních letech výzkumy nevládní neziskové organizace Gender studies o.p.s. [3] ukazují, že jednou z hlavních příčin rozdílu mezi platovým ohodnocením mužů a žen je mateřství. Tato analýza společnosti také ukazuje, že čím vzdělanější matky jsou, tím je větší odchylka v odměňování. Z průzkumů navíc vyplývá, že platové rozdíly mezi pohlavími se významně zvyšují v době, kdy mají ženy malé děti. Mimo jiné se zároveň jedná o období, během kterého je nezaměstnanost žen nejvyšší.
Studie Národohospodářského ústavu AV ČR podává k dané problematice vysvětlení, které poukazuje na přílišnou délku doby rodičovské dovolené, která je u nás nejdelší v celé EU. [4] Vyplývá to z průzkumu projektu Evropa v datech [5], ve většině členských zemí je délka rodičovské dovolené tři roky, v České republice až čtyři. Dlouhodobé přerušení zaměstnanosti z důvodu péče o děti snižuje produktivitu ženy při návratu na trh práce, což může zvyšovat jak riziko následné nezaměstnanosti, tak prodlužovat její trvání. Tím se celkové období, které matka stráví mimo pracovní proces, ještě prodlužuje, riziko ztráty lidského kapitálu a pracovních návyků je vyšší, a šance na osobní profesní postup prudce klesá. [6] Tudíž i přesto, že se ženy po ukončení rodičovské dovolené do zaměstnání vrátí, z různých důvodů nemusí být schopny naplnit požadavky zaměstnavatele, což vede k následné ztrátě zaměstnání, načež pak musí budovat svou kariéru od samého začátku.
Z výzkumu tedy vyplývá, že ženy volbou prodloužené rodičovské dovolené zvětšují riziko své nezaměstnanosti. Jedním z důvodů je fakt, že v České republice chybí instituty, které by ženám usnadnily sladění pracovního a rodinného života. Konkrétně se jedná o velmi omezené možnosti práce na částečný úvazek, zaměstnání s flexibilní pracovní dobou, či možnost práce z domova. K rozhodnutí žen zůstávat doma s malými dětmi přispívá také nedostatek finančně dostupných zařízení péče o děti mladší tří let. [7] Přičemž lepší možnosti skloubení péče o menší děti a pracovní kariéry žen by mělo okamžité a nezanedbatelné dopady na příjmy státního rozpočtu.
Právě proto, že jedním z účelů rodinné politiky by měl být boj s genderovou nerovností, je naprosto nezbytné se této problematice věnovat. Žádná z politik či opatření by neměla upřednostňovat určitý typ uspořádání genderových vztahů v rodině. Bohužel v současné době je např. finančně zvýhodněno čtyřleté čerpání rodičovského příspěvku nebo podoba institutu rodičovské dovolené, která přímo vybízí k tomu, aby byla využívána pouze matkami, přestože na rozdíl od dřívějších dob mohou toto období k péči o děti využít i otcové. [8]
Vybrané problémy české rodinné politiky
Nedostatky v rodinné politice jsou označovány jako jeden z hlavních problémů naší republiky nejen orgány EU, ale i významnými organizacemi jako je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). [9] Prioritou rodinné politiky státu by měla být dostupná a kvalitní péče o děti garantovaná státem. Stát by měl dávat rodičům možnost využít nezbytné instituce péče o děti, stejně jako u povinné školní docházky. Tyto služby by měly být cenově dostupné, co nejvíce dosažitelné prostorově, ale také jejich časové nastavení by mělo vyhovovat co nejširším vrstvám a typům zaměstnání rodičů. [10]
Pokud by se v rámci rodinné politiky našeho státu podařil najít způsob, který by ženy motivoval ukončit rodičovskou dovolenou dříve, mohlo by tak dojít alespoň ke zmírnění rozdílů v příjmech mužů a žen. Tím, že se žena vrátí dříve do práce, pomůže nejen sobě, ale zároveň svou činností přispívá státní ekonomice. Podpora tohoto modelu je i v zájmu státu jako takového.
Aby se žena mohla po rodičovské dovolené vrátit co nejdříve do pracovního procesu, je potřeba, aby jí stát poskytl dostatečné zařízení péče o děti, především pro ty úplně nejmladší. Rodiče mohou využívat veřejné jesle, kterých je v celé ČR kolem třiceti, dále soukromé jesle a soukromé komerční hlídací služby. Znakem všech těchto služeb je, že jsou poměrně finančně nákladné, může si si je tedy dovolit pouze určitá skupina společnosti. [11] To pak staví matky do problematické situace – bez školky nemají šanci pracovat, avšak bez práce získají jen obtížně místo ve školce či jeslích. [12] Následkem je poškození úrovně pracovní síly v ČR. [13] Mimo jiné to, že se ženy po mateřské velmi obtížně navracejí do pracovního režimu, může být jedním z faktorů nízké porodnosti v ČR. Ženy jsou totiž často postaveny před těžké rozhodnutí, zda ohrozí svou budoucí kariéru, a nebo si zvolí rodinný život. V dlouhodobějším horizontu zavedení prostředků, které pomohou ženám při návratu na trh práce, může vést ke zvýšení ochoty žen mít děti. [14]
Avšak problémem není pouze nedostatečné množství zařízení pro péči o děti, obzvláště o ty do tří let, ale i absence jakékoliv formy podpory zapojení otců do sdílené péče o dítě. Možnosti pro tatínky, aby se v domácnosti angažovali i jindy než před odchodem do práce a po návratu domů, se sice se zavedením několikatýdenní otcovské dovolené, díky implementaci nedávné směrnice EU 2019/1158, rozšířily. Stále se ale jedná spíše o symbolické gesto než o reálnou snahu zrušit partnerskou asymetrii v rodinách mezi primárně pečujícími matkami a primárně vydělávajícími muži. [15]
Doporučená citace: Neničková, Sára Eva, Žena a rodina v současné době, CHR - Studentský blog, 12/11/2023, https://www.chrprfcuni.com/post/žena-a-rodina-v-současné-době
[1] SKLÁŘOVÁ, Ivana. Postavení ženy ve společnosti, faktory ovlivňující počet dětí v rodině [online]. Brno, 2006 [cit. 2022-06-24]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/ptw1f/DP_Ivana_Sklarova.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita.
[2] SOKAČOVÁ, Linda. Rodinná politika v programech politických stran [online]. 3.5.2010 [cit. 2022-06-24]. Dostupné z: https://genderstudies.cz/tiskove-zpravy/tz.shtml?x=2234419
[3] BOSNIČOVÁ, N. a KOLÁŘOVÁ, J. (2012): Kde to ladí a kde skřípe: slaďování práce a péče v mezinárodní perspektivě. Gender Studies, o.p.s., Praha.
[4] BIČÁKOVÁ, A. a KALÍŠKOVÁ K. Od mateřství k nezaměstnanosti: Postavení žen s malými dětmi na trhu práce [online]. Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i., 2015 [cit. 2022-06-25]. Dostupné z: http://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_8_2015_Od_materstvi_k_nezamestnanosti/files/downloads/IDEA_Studie_8_2015_Od_materstvi_k_nezamestnanosti.pdf.
[5] Rodičovství v Evropě. Online. Evropa v datech. 2019. Dostupné z: https://www.evropavdatech.cz/clanek/14-rodicovstvi-v-evrope/. [cit. 2023-11-11].
[6] BOSNIČOVÁ, N. a KOLÁŘOVÁ, J. (2012): Kde to ladí a kde skřípe: slaďování práce a péče v mezinárodní perspektivě. Gender Studies, o.p.s., Praha.
[7] BIČÁKOVÁ, A. a KALÍŠKOVÁ K. Od mateřství k nezaměstnanosti: Postavení žen s malými dětmi na trhu práce [online]. Národohospodářský ústav AV ČR, v. v. i., 2015 [cit. 2022-06-25]. Dostupné z: http://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_8_2015_Od_materstvi_k_nezamestnanosti/files/downloads/IDEA_Studie_8_2015_Od_materstvi_k_nezamestnanosti.pdf.
[8] KŘÍŽKOVÁ, Alena. Návrh základních principů rodinné politiky respektující principy rovných příležitostí žen a mužů [online]. In: . 2010 [cit. 2022-06-25]. Dostupné z: https://aa.ecn.cz/img_upload/8b47a03bf445e4c3031ce326c68558ae/Rodinna_politika.pdf
[9] SCHNEIDER, Jan. Návrh fungování kolektivní péče o děti do 3 let věku v ČR aneb „Jesle za kačku“ [online]. 2010 [cit. 2022-08-08]. Dostupné z: https://aa.ecn.cz/img_upload/8b47a03bf445e4c3031ce326c68558ae/Rodinna_politika.pdf
[10] KŘÍŽKOVÁ, Alena. Návrh základních principů rodinné politiky respektující principy rovných příležitostí žen a mužů [online]. In: . 2010 [cit. 2022-06-25]. Dostupné z: https://aa.ecn.cz/img_upload/8b47a03bf445e4c3031ce326c68558ae/Rodinna_politika.pdf
[11] SOKAČOVÁ, Linda. Zařízení péče o děti v České republice [online]. Gender studies, 2010 [cit. 2022-08-08]. Dostupné z: https://aa.ecn.cz/img_upload/8b47a03bf445e4c3031ce326c68558ae/Rodinna_politika.pdf
[12] BOSNIČOVÁ, N. a KOLÁŘOVÁ, J. (2012): Kde to ladí a kde skřípe: slaďování práce a péče v mezinárodní perspektivě. Gender Studies, o.p.s., Praha.
[13] SCHNEIDER, Jan. Návrh fungování kolektivní péče o děti do 3 let věku v ČR aneb „Jesle za kačku“ [online]. 2010 [cit. 2022-08-08]. Dostupné z: https://aa.ecn.cz/img_upload/8b47a03bf445e4c3031ce326c68558ae/Rodinna_politika.pdf
[14] KALÍŠKOVÁ, Klára a Daniel MÜNICH. ČEŠKY: NEVYUŽITÝ POTENCIÁL ZEMĚ. Národohospodářský ústav [online]. 2012 [cit. 2022-06-25]. Dostupné z: http://idea.cerge-ei.cz/documents/kratka_studie_2012_03.pdf.
[15] KUNERTOVÁ, Linda. Žena, druh ekonomicky diskriminovaný. Jak se nová vláda postaví ke zrovnoprávnění podmínek pro ženy?. A2LARM [online]. 2021 [cit. 2022-06-27]. Dostupné z: https://a2larm.cz/2021/11/zena-druh-ekonomicky-diskriminovany-jak-se-nova-vlada-postavi-ke-zrovnopravneni-podminek-pro-zeny/
Comments