top of page

Lidskoprávní kritika kapitalismu

Žijeme v kapitalistické společnosti. To je tvrzení, které nikdo z nás nemůže popřít, ať už na to máme názor jakýkoliv. Zda je to dobře či špatně, tím se nyní nebudu zabývat, nicméně i tak s tím otázka, kterou jsem si položila, mírně souvisí. Tématem mého článku je, zda kapitalismus a lidská práva mohou v soudobé společnosti koexistovat.

Zisk jako ospravedlnění?

Když se řekne slovo kapitalismus, každý z nás si asi něco představí - ekonomický systém, soukromé vlastnictví, v českých poměrech změna po pádu režimu, tržní ekonomika a především snahy konkurentů dosáhnout co nejvyššího zisku.

Je naprosto pochopitelné, že lidé chtějí zajistit nejen sobě, ale i své rodině a blízkým, co nejlepší život, k čemuž je samozřejmě potřeba peněz. Těch lze v tržní ekonomice relativně jednoduše dosáhnout, jelikož peníze jsou k životu třeba, ať už se podíváme na základní lidské potřeby a  neustále rostoucí ceny běžných produktů. Problematické ale je, pokud k tomuto zisku přistupujeme pouze jako k zisku, za kterým nic jiného nevidíme. Je to takto správně?

Jak už vám jistě z mých formulací dochází, dle mého názoru toto rozhodně není správné.

Problematické přivírání očí

Myslím si, že řada z nás se nejen v poslední době setkala se zprávami, které poukazovaly na nepříznivé podmínky pracovníků především v chudších oblastech jihovýchodní Asie, Afriky a Latinské Ameriky, takovým nejtypičtějším příkladem může být Bangladéš.

Tamní pracovníci běžně pracují řadu hodin bez přestávky v továrnách, které jsou přeplněné a nevětrané, aby dostali jen zlomek toho, co ve skutečnosti prodejce vydělá. A proč? Žádná minimální mzda zde de facto neexistuje. Dovolená? To byste si nechali snít. Standardy práce? Ale prosím vás. [1] [2]

Problémem je, že tyto praktiky se stávají více a více častější. Krize posledních let dovedla řadu lidí k hranici chudoby, a proto budou raději pracovat alespoň za trochu peněz, než aby se ocitli v chudobě úplné. A právě z tohoto řada společností profituje.

Jedním z nedávných případů je třeba čínská bavlna z oblasti Xinjiang, kdy mimo jiné je tato oblast známá i utlačováním práv ujgurské a dalších menšin jako takových. V roce 2020 vydal New Lines Institute zprávu, ve které jsou nové důkazy, které potvrzují, že tisíce příslušníků menšin jsou nuceni bavlnu v této oblasti sklízet, jelikož je to součástí státního programu „zlepšování chudoby“ řízeného státem. O to problematičtější je to, že právě bavlna z této oblasti tvoří 20 % celosvětové produkce bavlny. [3] Aby byl tedy maximalizován zisk společností, neštítily se získávat například zde zmíněnou bavlnu celosvětové společnosti jako Zara, Nike, H&M, ale i značky jako Gucci, Hermes nebo Versace. [4] Jisté regulace k vyřešení tohoto problému byly přijaty, bohužel ale ne v takovém měřítku, v jakém by měly. [5]

Konzumerismus Gen Z a mileniálů?

Velký problém, který také v této oblasti vnímám, je konzumerismus. Nemusí to být výlučně Gen Z či mileniálové [6], ale u nich se to dle mého projevuje nejvíce. A proč? S nárůstem sociálních sítí a vlastně i všeho, co tyto sítě obsahují, narůstají i trendy, které ovlivňují a podporují konzumerismus. Dalším možným vysvětlením obecného nárůstu konzumerismu jsou současné podmínky a podmínky, ve kterých řada z nás vyrůstá. V dřívější době nebyl svět natolik globalizovaný a v řadě zemí vádly totalitní režimy, které toto svobodné chování naprosto potlačovaly, i v tomto lze vnímat značný posun společnosti a jejího chování.

Jedním z takových projevů konzumerismu jsou trendy jako například obrovské „hauly“ [7] z SHEIN. Společnost SHEIN je známá nejen díky svému oblečení, které se řídí a inspiruje posledními trendy, ale také právě nízkým cenám, až velmi nízkým. Čím to asi tak může být zapříčiněno? Právě videa s přemrštěným množstvím oblečení se stala populární především na aplikaci TikTok, kde lidé ukazovali své nejnovější kousky oblečení, které si pořídili. Podmínky, v jakém bylo zboží vyrobeno, nejsou ani v nejmenším příznivé, i tak bychom si ale koupi mohli ospravedlnit, nebo ne? Asi nejviditelnější problém je právě v tom, jak se s oblečením zachází poté. Samozřejmě zde nechci obviňovat každou jednu osobu, ale většinově osudy takto zakoupeného oblečení byly takové, že buď si je majitel na sebe párkrát vzal a poté vyhodil / prodal nebo dal oblečení ještě jinak „druhou“ šanci (v té lepší variantě), anebo toto oblečení ani nikdy využito nebylo, jelikož už to není v módě, člověk na něj v takovém množství zapomněl, či prostě nakoupil něco jiného, lepšího a toto vyhodil / prodal nebo dal oblečení ještě jinak „druhou“ šanci.

Dalším problematickým trendem je například kategorie videí „TikTok / Instagram made me buy it, což jsou vlastně videa, ve kterých někdo přijde s naprosto revoluční věcí, která zde do této doby nebyla, nikdo o ní nevěděl, a najednou to všichni potřebují. Takovou asi nejikoničtější věcí je Stanley cup - velká nádoba na vodu s držákem a brčkem. Ano chápu, každý z nás potřebuje pít, a pro někoho tato láhev představovala motivaci napít se, když ji viděl před sebou, plus výhodou bylo i to, že nápoj udrží po dlouhou dobu horký či studený. Nicméně nic ve výsledku nebylo tak růžové, jak řada lidí tvrdila. Po tomto šílenství se ukázalo, že kelímky vlastně nejsou tak dobré, že přes brčko protékají, anebo že neudrží pití tak studené, jak někteří tvrdili.

A v tuto chvíli se dostáváme k dalšímu, možná ještě horšímu trendu. „TikTok / Instagram dupes“ jsou videa, která se snaží lidi přesvědčit, aby nekupovali „předražené výrobky“ od původních výrobců, ale místo toho koupili něco, co je vlastně to samé, akorát tam například není logo známé značky. Jistě, opět nemohu rozporovat to, že pro někoho, kdo nemusí mít dostatek peněz na originál, je toto příjemná alternativa. Problematické je ale opět to, že výrobky jsou často za mnohem nižší cenu, což může znamenat, že nejsou vyráběny pracovníky, kteří by za výrobek dostávali odpovídající mzdu. Dalším problémem „duplikátů“ jsou častá porušování autorských práv, protože produkt se může prezentovat například stejným obalem, logem (s přidaným / ubraným písmenem) nebo charakteristickými barvami. Nemluvě o tom, že rychlé zavedení obdobného produktu na trh jen za účelem zisku může mít hrozné následky, neboť může obsahovat neschválené / škodlivé látky. Z rychlého zavedení na trh můžeme i velmi často předpokládat, že věci nejsou natolik kvalitní, což vede ke koupě nového a nového, čímž opět zatěžujeme životní prostředí. [8] [9] Opravdu nám to za to stojí a hlavně, opravdu to potřebujeme? Je to něco, bez čeho nemůžeme žít?

Tuto část bych zakončila tím, že se podívám na jednu společnost - Temu. Temu je internetová společnost, která byla založena teprve v roce 2022 a už v tuto chvíli je jednou z nejstahovanějších aplikací. Temu se stalo známé i pro své motto Shop like a billionaire, což vlastně implikuje to, že si budeme moci koupit spoustu věcí (jako milionáři), ale díky tomu, že Temu má neustálé akce a slevy, ani neutratíme takové množství peněz a vlastně ještě ušetříme. Ušetřili jsme ale opravdu? Jedna z věcí, kterou tímto rozhodně nešetříme, je planeta Země. Samotné Temu tímto chováním akorát přispívá ke konzumerismu, který je už v tuto dobu velký problém. Nemluvě o tom, že vlastně ani nekupujeme kvalitní produkty, jak bychom taky za takovou cenu mohli, takže to vede k dalším a dalším nákupům a dalším a dalším vyhozeným věcem a penězům. [10] [11]

Co s tím dělat?

Doufám, že se mi podařilo alespoň trochu tento problém nastínit. Pokud vás tato problematika zajímá, a jistě by měla, doporučuji být obecně více obezřetnější k tomu, co si kupujeme a odkud to pochází. Nejlepší by bylo, kdyby každý z nás nakupoval udržitelně a eticky, nejen ve vztahu k zmíněnému oblečení, ale ve vztahu k veškerému zboží. Jistě by se mi zde v tuto chvíli opět objevily argumenty, že ne každý má dostatek peněz k nakupování jen udržitelných věcí / z udržitelných materiálů. Ano, chápu to, ale jistě levnější alternativou se může stát například nakupování v second handech a obecně z druhé ruky. Myslím si, že tyto možnosti jsou již i u nás poměrně rozšířené, a je to jistě mnohem lepší nejen pro vaši peněženku, ale i pro pracovníky, kteří za to téměř nic nedostanou, a životní prostředí, které nesmíme opomínat.

Dobrým způsobem, jak se s touto problematikou seznámit více, je obecně další vzdělávání, k čemuž jistě přispějí i filmy a dokumenty, kterých je v této oblasti spousta, ačkoliv se většinou zabývají fast fashion [12] a jejími dopady. Například film The True Cost sleduje příběhy z řady zemí, které zachycují negativní dopady a katastrofické následky fast fashion [13], nebo dokument The Machinist, který sleduje životy pracovníků, kteří vyrábějí oblečení pro celosvětově známé značky jako H&M nebo Zara v továrnách v Bangladéši [14].

Abych ale odpověděla na svou otázku, ano, myslím si, že je možné, aby lidská práva a kapitalismus vedle sebe existovaly. Přestože můj kritický názor na celé soudobý přístup se může zdát velmi negativní, myslím si, že opět můžeme rovnováhy dosáhnout. Důležité je, aby lidé, kteří na tomto lidském utrpení profitují, viděli, že se nám tato situace nelíbí a byli nuceni změnit svůj postoj a hranice, co vše jsou ochotni udělat pro zisk. Ano, vím, že se to snadno říká, ale je nutné s tím něco začít dělat a já zůstávám i nadále optimistická, že s tím něco dělat ještě jde.

 
Lidskoprávní kritika kapitalistismu - Magdaléna Milbachová
.pdf
Download PDF • 133KB

Doporučená citace: Milbachová, Magdaléna, Lidskoprávní kritika kapitalismu, CHR - Studentský blog, 7/1/2024, https://www.chrprfcuni.com/post/Lidskoprávní-kritika-kapitalismu

 

[1]  BURKE, Jason. Bangladesh garment workers suffer poor conditions two years after reform vows. The Guardian [online]. 2015 [cit. 2024-01-05]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/world/2015/apr/22/garment-workers-in-bangladesh-still-suffering-two-years-after-factory-collapse

[2]  Bangladesh: Abuse of workers’ rights on increase, warns ITUC. The ITUC [online]. 2021 [cit. 2024-01-05]. Dostupné z: https://www.ituc-csi.org/bangladesh-abuse-of-workers-rights?lang=en

[3]  ZENZ, Adrian. Coercive Labor in Xinjiang: Labor Transfer and the Mobilization of Ethnic Minorities to Pick Cotton. New Lines Institute [online]. 2020 [cit. 2024-01-05]. Dostupné z: https://newlinesinstitute.org/rules-based-international-order/genocide/coercive-labor-in-xinjiang-labor-transfer-and-the-mobilization-of-ethnic-minorities-to-pick-cotton/

[4]  These Brands Are Still Linked to Uyghur Forced Labor. Help Stop Them Now. Save Uyghur [online]. 2021 [cit. 2024-01-05]. Dostupné z: https://www.saveuighur.org/these-brands-are-still-linked-to-uyghur-forced-labor-help-stop-them-now/

[5]  SMITH, Alexandra. Can Human Rights And Capitalism Ever Be Truly Compatible? Human Rights Pulse [online]. 2021 [cit. 2024-01-05]. Dostupné z: https://www.humanrightspulse.com/mastercontentblog/can-human-rights-and-capitalism-ever-be-truly-compatible

[6]  Jako Gen Z se běžně označují lidé, kteří jsou narozeni v rozmezí let 1997-2010 (někde až do roku 2012) a jako mileniálové se označují lidé narození v rozmezí let 1981-1996, je ale nutno brát tato rozmezí s rezervou.

[7]  Jedná se většinově o videa, kde lidé ukazují, co si koupili.

[8]  KHAN, Coco. Are knock-off fashion ‘dupes’ unethical? We ask an expert. The Guardian [online]. 2022 [cit. 2024-01-06]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2022/may/20/are-knock-off-fashion-dupes-unethical-we-ask-an-expert

[9]  BELL, Amelia. What You Need To Know Before Buying Beauty Dupes. REFINERY29 [online]. 2021 [cit. 2024-01-06]. Dostupné z: https://www.refinery29.com/en-gb/beauty-dupes-ethical-problems

[10]  MURRAY, Conor. What To Know About Temu: New Chinese-Owned Fast Fashion App Draws Comparisons (Good And Bad) To Shein. Forbes [online]. 2023 [cit. 2024-01-05]. Dostupné z: https://www.forbes.com/sites/conormurray/2023/02/17/what-to-know-about-temu-new-chinese-owned-fast-fashion-app-draws-comparisons-good-and-bad-to-shein/

[11]  OSBORNE, Hilary. Shop like a billionaire? I bought six items from Temu – the app that’s sweeping the world. Forbes [online]. 2023 [cit. 2024-01-05]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/money/2023/nov/09/shop-like-billionaire-bought-six-items-temu-app

[12]  Fast fashion je pojem pro oblečení, které je alternativou „běžnému“ oblečení, neboť je levnější, je vyráběno masově a hlavně se zaměřuje především na trendy poslední doby, což z něj činí velmi lákavé zboží.

[13]  The True Cost [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné z: https://truecostmovie.com/

[14]  BLADT COHEN, Tatjana. The Machinists. IMPACT JOURNEY [online]. 2018 [cit. 2024-01-05]. Dostupné z: http://impactjourney.org/the-machinists/

bottom of page