Právní úprava v České republice
Úřední změna pohlaví, kterou se tento text zabývá, je ukotvena zásadně ve dvou zákonech platných na území České republiky. Jedním z nich je zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, konkrétně jde o § 29.
(1) Změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. Má se za to, že dnem změny pohlaví je den uvedený v potvrzení vydaném poskytovatelem zdravotních služeb.
(2) Změna pohlaví nemá vliv na osobní stav člověka, ani na jeho osobní a majetkové poměry; manželství nebo registrované partnerství však zaniká. O povinnostech a právech muže a ženy, jejichž manželství zaniklo, ke společnému dítěti a o jejich majetkových povinnostech a právech v době po zániku manželství platí obdobně ustanovení o povinnostech a právech rozvedených manželů ke společnému dítěti a o jejich majetkových povinnostech a právech v době po rozvodu; soud rozhodne, a to i bez návrhu, jak bude každý z rodičů napříště o společné dítě pečovat.
Úřední změna pohlaví je v České republice podmíněna povinnou sterilizací, kterou se rozumí operace, kterou trans* osoba podstoupí za účelem odstranění buď dělohy a vaječníků nebo varlat. Pokud trans* osoba tuto operaci nepodstoupí, nemůže dojít ke změně rodného čísla a jména v osobních dokumentech. Ve zvláštní části důvodové zprávy k občanskému zákoníku se opodstatnění prvního odstavce § 29 nedočteme.
Druhým právním předpisem upravujícím tuto problematiku je zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, přesněji paragrafy 21 až 23 tohoto zákona, které blíže popisují, co je míněno změnou pohlaví trans* osob, jaké zákroky obsahuje a kdo o jejich povolení rozhoduje. Pro tuto práci je nejdůležitějším § 21.
(1) Změnou pohlaví transsexuálních pacientů se pro účely tohoto zákona rozumí provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce. Transsexuálním pacientem se rozumí osoba, u níž je trvalý nesoulad mezi psychickým a tělesným pohlavím (dále jen „porucha sexuální identifikace“).
(2) Chirurgické výkony směřující ke změně pohlaví lze provést pacientovi,
a) u něhož byla jednoznačně stanovena porucha sexuální identifikace a
b) prokázána schopnost žít trvale jako osoba opačného pohlaví a
c) který neuzavřel manželství nebo který nevstoupil do registrovaného partnerství anebo do obdobného svazku osob stejného pohlaví v cizině, popřípadě prokáže, že jeho manželství nebo registrované partnerství anebo obdobný svazek zaniklo.
(3) Chirurgické výkony směřující ke změně pohlaví se provedou pacientovi, který dovršil věk 18 let, a to na základě
a) jeho písemné žádosti a
b) kladného stanoviska odborné komise.
(4) Chirurgické výkony směřující ke změně pohlaví se provedou pacientovi s omezenou svéprávností, a to na základě
a) písemné žádosti opatrovníka pacienta; tím není dotčeno ustanovení § 35 zákona o zdravotních službách,
b) kladného stanoviska odborné komise a
c) souhlasu soudu.
Evropský soud pro lidská práva (dále jen ,,ESLP“) vydal dne 6. 4. 2017 rozsudek ve věci A. P., Garçon a Nicot proti Francii [1], ve kterém stanovil, že praktiky jako povinné sterilizace požadované při změně pohlaví jsou nehumánní. Česká republika (dále jen ,,ČR”), která je rozsudky ESLP vázána, tak svými požadavky pro změnu pohlaví porušuje závaznou mezinárodní legislativu. [2]
Dne 31. 3. 2022 [3] vydal Ústavní soud nález Pl. ÚS 2/20, ve kterém zamítl návrh na zrušení § 29 odst. 1 občanského zákoníku, § 21 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách a § 13 odst. 3 zákona o evidenci obyvatel ve slovech “u žen zvýšené o 50”. [4] Ústavní soud v odůvodnění rozhodnutí uvádí, že v řešené věci se jedná o změnu rodného čísla z mužské verze na neutrální či případně ženskou. Ustanovení o změně pohlaví se tedy řešené záležitosti netýkají a Ústavní soud se jimi nemusí zabývat. Dále Ústavní soud podotýká, že tato problematika by měla být řešena na půdě Parlamentu ČR a rozhodování o takovýchto otázkách mu nepřísluší, jelikož by se tak jeho postavení zpolitizovalo a nezachoval by si nestrannost. [5] Soudkyně zpravodajka Milada Tomková v rozhovoru uvedla, že je ráda, že Ústavní soud odolal nutkání být všemohoucí. Při rozhodování Ústavního soudu v této věci došlo ke změně soudce zpravodaje, kterým byla původně soudkyně Kateřina Šimáčková, která napsala nález, ve kterém prosazovala zrušení § 29 odst. 1 občanského zákoníku a snazší změnu pohlaví. Na stranu tohoto nálezu se však postavilo jen osm soudců, což bylo o jednoho méně než je klasifikovaná většina, která byla potřeba dle §13 zákona o ÚS č. 182/1993 Sb. na jeho prosazení a zrušení ustanovení o povinné sterilizaci. [6] Toto ustanovení je však nejpozději od roku 2017 v rozporu se základními lidskými právy, proti Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a proti judikatuře ESLP a mělo by být zrušeno co nejdříve.
Evropský výbor pro sociální práva dne 15. 5. 2018 rozhodl ve věci Transgender Europe a ILGA-Europe proti České republice. Z rozsudku vyplývá že povinnost určovaná § 29 odst. 1 občanského zákoníku, která stanoví, že k úřední změně pohlaví musí trans* jedinec podstoupit sterilizaci, je porušením čl. 11 Evropské sociální charty. [7] Rozhodnutí výboru ovšem nejsou nijak závazná pro zúčastněný stát, který se tímto tedy může, ale ovšem také nemusí zabývat.
ČR je opakovaně vyzývána lidskoprávními orgány OSN a Rady Evropy, aby zrušila podmínku o povinné sterilizaci, ale reakce na tyto výzvy je ze strany orgánů veřejné moci naší země mizivá. [8] Požadovaný zákrok je velmi riskantní a někteří ho nemohou podstoupit kvůli zdravotním obtížím ani kdyby chtěli. Zákrok, kterým jsou trans* osoby nuceny projít, je v široké společnosti vnímán jako operace, kterou dojde k modelaci pohlavního orgánu. Jde ovšem o mylnou představu, jelikož jde pouze o odstranění veškerých pohlavních žláz. Toto odstranění je zbytečné, pro předmětný úkon nepodstatné, tím pádem velmi obtížně legitimizovatelné a minimálně připomínající nehumánnost, za niž se celý zákrok pouze skrývá slovem sterilizace, zatímco přesnější by bylo pojmenování kastrace.
Zamítnutí ústavní stížnosti určitě není konečným bodem diskuse. Nejen samotní trans* lidé nepřestanou požadovat změnu českého právního řádu. Buď přijdou další ústavní stížnosti, kterými se bude muset Ústavní soud zabývat, nebo se otázkou bude muset začít zabývat Parlament České republiky, stejně jako nyní manželstvím pro všechny. V nejbližší době je možné očekávat rozhodnutí ESLP, ke kterému byla podána stížnost proti rozhodnutí Ústavního soudu.
Právní úprava v zahraničí
Právní úprava změny pohlaví je v různých zemích různá. V následující části textu se zaměřím na tři evropské státy, ve kterých ke změnám právní úpravy tranzice došlo v poslední době.
Švýcarsko
Švýcarsko by se dle své historie v přijímání novodobých sociálních změn dalo zařadit na konzervativnější stranu. Volební právo ženy získaly až v roce 1971, mezi posledními zeměmi v Evropě, za kterou následovalo už jen Portugalsko v roce 1974 a Lichtenštejnsko v roce 1984. [9] Manželství a možnost adopcí dětí povolilo stejnopohlavním párům ani ne před rokem, 26. 9. 2021, opět jako jedna z posledních zemí v západní Evropě. [10]
Nyní ale můžeme Švýcarsko zařadit do jedné z mála evropských zemí, která povolila trans* osobám změnu pohlaví pomocí sebeurčení, které je pro trans* osoby nejvíce příznivé, jelikož každý je na jiné cestě životem a každý má jiné potřeby i co se tranzice týče. Trans* lidé ve věku od šestnácti let ve Švýcarsku tak nepotřebují podstupovat žádné operace, ani zahájit hormonální terapii, dokonce ani získat potvrzení od sexuologa či jiného odborníka. Tato změna začala platit 1. 1. 2022. [11]
Litva
Litva byla ještě donedávna zemí, která neměla nijak právně upravený proces změny pohlaví. ESLP rozsudkem ze dne 11. 9. 2007 ve věci L. proti Litvě rozhodl, že tímto porušuje článek 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a dal jí tři měsíce na zavedení právní úpravy změny pohlaví do jejího občanského zákoníku. [12]
Po téměř patnácti letech má Litva právně upravenou změnu pohlaví. Ministryně spravedlnosti Evelina Dobrovolska 1. 3. 2022 podepsala nařízení, které upravuje změnu pohlaví. Trans* lidé v Litvě nemusí podstupovat operaci ani hormonální terapii, nicméně musí mít potvrzení o diagnostice, které je potřeba předložit úřadu při žádosti o změnu pohlaví. Dle ministryně se jedná o důležitý krok, který částečně naplní rozhodnutí ESLP a upevní dosažený standard lidských práv. [13]
Slovensko
Až donedávna mělo Slovensko velmi podobnou právní úpravu změny pohlaví jako je ta, která stále setrvává v České republice. Rozdílem bylo, že na Slovensku byl tento proces upraven administrativně a ne právně.
Toto všechno se ovšem změnilo 22. 3. 2022, kdy ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský schválil odborné upřesnění, které upravuje proces změny pohlaví. To vyšlo 6. 4. 2022 ve věstníku Ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky. Nově je tak na Slovensku upravena změna pohlaví právně. Nyní tak trans* lidé na Slovensku nemusí podstupovat dříve požadovanou sterilizaci. Dále také tato podzákonná norma konkretizuje a sjednocuje jak požadavky na trans* osoby, které žádají o změnu pohlaví, tak i na odborníky na druhé straně barikády. I tato úprava má však stále určité nedostatky, se kterými se bude muset Slovensko vypořádat v budoucnosti. Například nereflektuje depatologizaci transsexuality a je stále vyžadován odborný posudek. Úprava tak nevychází z principu sebeurčení, který je tím nejpřívětivějším způsobem, jakým lze ke změně pohlaví a k trans* lidem obecně přistupovat. Transsexualita je tedy na Slovensku stále vnímána jako nemoc, která musí být diagnostikována a léčena, čímž se pravděpodobně ještě bude muset Ministerstvo zdravotnictví Slovenské republiky v následujících letech zabývat vzhledem k deklasifikaci transsexuality jako duševní poruchy a jejího vymazání ze seznamu nemocí Světové zdravotnické organizace. [14]
Na závěr bych situaci v ČR shrnula v několika málo slovech. ČR není zrovna nejpříznivějším místem pro trans* jedince procházejícího si tranzicí. Podmínky, které stanoví občanský zákoník, jsou pro trans* osoby ponižující, diskriminační a nehumánní.
Každý trans* člověk má jiný příběh a každý od své tranzice požaduje jiné věci a jiné výsledky, není tak možné všechny házet do jednoho pytle a požadovat po nich, aby podstoupili to samé, aby měli všichni do jednoho stejné prožívání a aby bylo možné je zařadit do škatulky, kterou popsal někdo s jen teoretickými znalostmi této problematiky, které jsou navíc v dnešní době již z velké části přežité a vyvrácené.
Sterilizace je zákrok, který je pro tranzici absolutně nepodstatný a nijak nepřínosný. Jeho požadování k úřední změně pohlaví je nehumánní a porušuje lidská práva. Zrušení tohoto požadavku je tak určitě na místě. Už alespoň pět let je ustanovení § 29 odst. 1 občanského zákoníku zralé na zrušení alespoň kvůli rozsudku ESLP. Ústavní soud tak rozhodl velmi diskutabilně, když odmítl zrušit toto ustanovení. Možná je v ČR příliš brzy na mluvení o třetím pohlaví či neutrálním tvaru rodného čísla, ale se zrušením povinných sterilizací je ČR již v prodlení.
ČR má před sebou v tomto ohledu ještě dlouhou cestu. Ke změně pohlaví sebeurčením, která je například v Dánsku možná již od roku 2014 [15], se asi v našem právním řádu jen tak rychle nedostaneme. Ovšem alespoň k dílčímu kroku, kterým by bylo zrušení nucených sterilizací, už nemáme tak daleko, jelikož zbýval jeden soudce, aby kladný nález Kateřiny Šimáčkové prošel. S momentálně otevřenou debatou v Parlamentu ČR o možnosti povolení manželství stejnopohlavních párů je vidět, jak rozpolcená naše společnost je, ale také to, že těmto celospolečenským tématům se nedá vyhýbat věčně a jednoho dne na ně budou muset orgány veřejné moci odpovědět.
Doporučená citace: Otmarová, Anna, Právní zakotvení povinných sterilizací trans* osob v České republice, CHR - Studentský blog, 29/10/2023, https://www.chrprfcuni.com/post/právní-zakotvení-povinných-sterilizací-trans-osob-v-české-republice
[1] A. P., Garçon a Nicot proti Francii. Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva [online]. 6. 4. 2017 [cit. 2022-09-10]. Dostupné z: https://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-172913
[2] Legal gender recognition in the EU: the journeys of trans people towards full equality [online]. Luxembourg. Publications Office of the European Union, 2020 [cit. 2022-09-03]. ISBN 978-92-76-18138-5. Dostupné z: https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/legal_gender_recognition_in_the_eu_the_journeys_of_trans_people_towards_full_equality_sept_en.pdf
[3] Mezinárodní den viditelnosti transgender osob
[4] Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 2/20. Dostupné z: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2022/Pl._US_2_20_vcetne_disentu.pdf
[5] K podobě rodného čísla. Ústavní soud [online]. 31. 3. 2022 [cit. 2022-09-03]. Dostupné z: https://www.usoud.cz/aktualne/k-podobe-rodneho-cisla
[6] SVOBODA, Tomáš. Třetí pohlaví? Dobře, že soud odolal pokušení být všemohoucím, míní soudkyně. Seznam Zprávy [online]. 31. 3. 2022 [cit. 2022-09-03]. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-treti-pohlavi-dobre-ze-soud-odolal-pokuseni-byt-vsehomoucim-mini-soudkyne-196344
[7] Rozhodnutí o odůvodněnosti: Transgender Europe a ILGA-Europe proti České republice, Evropský výbor pro sociální práva [online] 1. 10. 2018 [cit. 2022-09-11]. Dostupné z: https://justice.cz/documents/12681/719886/Transgender+Europe_p%C5%99eklad+rozhodnut%C3%AD_new.pdf/d743b4f6-a1ec-4453-afac-fc706fe50e00
[8] Verdikt Ústavního soudu je pro trans komunitu obrovským zklamáním. Transparent [online]. 31. 3. 2022 [cit. 2022-09-03]. Dostupné z: https://jsmetransparent.cz/verdikt-ustavniho-soudu-je-pro-trans-komunitu-obrovskym-zklamanim/
[9] ČER a SWP. Ženské volební právo vznikalo v Evropě pomalu. Které země je nechtěly umožnit?. E15.cz [online]. 6. 11. 2021 [cit. 2022-09-03]. Dostupné z: https://www.e15.cz/volby/zenske-volebni-pravo-vznikalo-v-evrope-pomalu-ktere-zem e-je-nechtely-umoznit-1384146
[10] KOLOTROWITZ, Silke. Switzerland votes to make same-sex marriage legal by near two-thirds majority. Reuters [online]. 26. 9. 2021 [cit. 2022-09-03]. Dostupné z: https://www.reuters.com/world/europe/swiss-vote-allowing-same-sex-marriage-refere ndum-2021-09-26/
[11] HUGHES NEGHAIWI, Brenna. Swiss to allow simple legal gender transition from Jan. 1. Reuters [online]. 26. 12. 2021 [cit. 2022-09-03]. Dostupné z: https://www.reuters.com/world/europe/swiss-allow-simple-legal-gender-transition-jan-1-2021-12-26/
[12] L. proti Litvě. Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva [online]. 11. 9. 2007 [cit. 2022-09-10]. Dostupné z: https://hudoc.echr.coe.int/eng?i=001-82243
[13] BNS. Transgender people will be able to change names in Lithuania. LRT [online]. 3. 1. 2022 [cit. 2022-09-03]. Dostupné z: https://www.lrt.lt/en/news-in-english/19/1576914/transgender-people-will-be-able-tochange-names-in-lithuania
[14] JAK. Být transgender není duševní nemoc, vzkazuje Světová zdravotnická organizace. Česká televize [online]. 21. 6. 2018 [cit. 2022-09-03]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2515945-byt-transgender-neni-dusevni-nemoc-vzka zuje-svetova-zdravotnicka-organizace
[15] Legal gender recognition in the EU: the journeys of trans people towards full equality, op. cit., str. 111
[16] JEŽKOVÁ, Adéla. Oplzlé výslechy na sexuologii se týkají i trans teenagerů, popisuje Králová z Transparentu (Rozhovor). Refresher.cz [online]. 6. 4. 2022 [cit. 2022-09-03]. Dostupné z: https://refresher.cz/112833-Oplzle-vyslechy-na-sexuologii-se-tykaji-i-trans-teenagerupopisuje-Kralova-z-Transparentu-Rozhovor
[17] MACKO, Martin. Ministerstvo zdravotníctva prijalo prelomové usmernenie k právnej zmene pohlavia. Iniciatíva inakosť [online]. 21. 4. 2022 [cit. 2022-09-03]. Dostupné z: https://inakost.sk/usmernenie-k-tranzicii/
[18] KRÁLOVÁ, Lenka. Maroš Matiaško - Kastrace míří do Štrasburku // cis talk. V Tranzu [online]. 28. 4. 2022 [cit. 2022-09-11]. Dostupné z:https://www.youtube.com/watch?v=Z_T6uxGoaW8
コメント