Novinky z Česka - duben 2025 🐝

Obsah dubnových aktualit 🐝

Veřejný ochránce práv 🗣️

• Veřejný ochránce práv kritizuje pokračující odmítání žádostí o dočasnou ochranu 

Legislativní změny 📄

• Flexinovela zákoníku práce přináší rozsáhlé změny v oblasti pracovního práva. 

Rozhodnutí soudů ⚖️

Ústavní soud 

• Ústavní soud kritizuje selhání OČTŘ při vyšetřování znásilnění. 

Nejvyšší správní soud

• Možnost přemístění držitelů dočasné ochrany v rámci EU: Nejvyšší správní soud ruší dosavadní praxi ministerstva. 

Nejvyšší soud 

• Nejvyšší soud posiluje ochranu soukromí v trestním řízení: neoprávněné založení citlivých dat do spisu je porušením práv. 

Veřejný ochránce práv 🗣️

Veřejný ochránce práv kritizuje pokračující odmítání žádostí o dočasnou ochranu ❗️🇺🇦

Klíčová slova: dočasná ochrana, SDEU, azylové právo, Ukrajina

Ve zprávě ze dne 3. dubna 2025 (sp. zn. 585/2025/VOP) veřejný ochránce práv konstatoval pochybení Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra (OAMP), které spočívá v opakovaném odmítání žádostí o dočasnou ochranu státních příslušníků Ukrajiny. Ačkoliv se jednalo o osoby, které se dříve vzdaly dočasné ochrany v jiném členském státě a poté o ni požádaly v České republice, jejich žádosti byly plošně posuzovány jako nepřijatelné podle § 5 odst. 1 písm. c) a d) tzv. Lex Ukrajina (zákon č. 65/2022 Sb.). Tento postup však odporuje jak výkladu Soudního dvora Evropské unie v rozhodnutí ve věci Krasiliva, tak nové judikatuře Nejvyššího správního soudu, která se kloní k užšímu, příznivějšímu výkladu pojmu nepřijatelnosti žádosti. 

Zpráva veřejného ochránce práv shrnuje konkrétní případy, v nichž osoby žádaly o dočasnou ochranu v České republice poté, co se platně vzdaly ochrany poskytnuté jiným členským státem EU. Přestože tyto žádosti naplňovaly podmínky stanovené unijní směrnicí 2001/55/ES a prováděcím rozhodnutím Rady EU, správní orgány jim systematicky bránily v přístupu k právům vyplývajícím z dočasné ochrany - včetně přístupu k práci, dávkám, vzdělávání či bydlení. Ochránce zdůraznil, že takový přístup je v rozporu se zásadou právní jistoty, s judikaturou SDEU i se smyslem směrnice, která zaručuje osobám prchajícím před válečným konfliktem rovný přístup k ochraně na celém území EU. OAMP nyní čelí výzvě k nápravě a musí se k závěrům ochránce vyjádřit ve lhůtě 30 dnů. [1]

Legislativní změny 📄

Flexinovela zákoníku práce přináší rozsáhlé změny v oblasti pracovního práva  💼

Klíčová slova: Zákoník práce, flexinovela, pracovní právo

Prezident Petr Pavel dne 25. dubna 2025 podepsal tzv. flexinovelu zákoníku práce, zákon č. 262/2006 Sb., která od 1. června 2025 zavádí řadu významných změn v oblasti pracovního práva. Novela by měla reflektovat potřebu zvýšení flexibility pracovního trhu a zároveň reagovat na proměny pracovního prostředí i požadavky zaměstnanců na větší právní jistotu. Mezi nejvýznamnější změny patří prodloužení zkušební doby - na čtyři měsíce u běžných a na osm měsíců u vedoucích zaměstnanců – či úprava pravidel pro výpovědní lhůtu, která nově začíná běžet ode dne doručení výpovědi. Zaměstnavatelé budou povinni zachovat původní pracovní pozici rodiče vracejícího se z rodičovské dovolené, a to až do dvou let věku dítěte. Zaměstnanci si nově budou moci za určitých podmínek sami rozvrhovat směny, pracovat za mzdu vedenou v cizí měně, nebo čerpat až čtyřdenní volno na hledání nového zaměstnání. Novela rovněž zvyšuje podporu v nezaměstnanosti v prvních měsících, zavádí zvláštní odškodnění při odchodu ze zdravotních důvodů, ruší povinnost vstupních lékařských prohlídek u nerizikových profesí a podporuje transparentnost mezd zákazem ujednání o mlčenlivosti ohledně výše odměn. [2]

Judikatura ⚖️

Ústavní soud 

Ústavní soud kritizuje selhání OČTŘ při vyšetřování znásilnění 💔

Klíčová slova: trestní řízení, orgány činné v trestním řízení, právo na spravedlivý proces, viktimizace obětí sexuálních trestných činů

Nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3248/24 představuje významný příspěvek k dosavadní judikatuře týkající se ústavních standardů účinného vyšetřování případů sexuálního násilí. Stěžovatelka v dané věci podala trestní oznámení za znásilnění, kterého se měl dopustit její tehdejší partner. Orgány činné v trestním řízení však trestní oznámení odložily s odůvodněním, že mezi partnery v minulosti probíhaly konsenzuální BDSM praktiky, a proto považovaly chování stěžovatelky během činu - tedy její vyjadřovaný nesouhlas a odpor - za součást běžné partnerské interakce. Takový závěr byl podle ÚS nejen nepodložený, ale v extrémním rozporu s obsahem vyžádaného spisu, neboť z něj jednoznačně vyplývalo, že role-play fingovaného znásilnění nikdy nebyl součástí vzájemného souhlasu mezi partnery. 

ÚS rovněž kritizoval způsob, jakým orgány hodnotily chování stěžovatelky po činu, přičemž zcela pominuly relevantní odborné poznatky o reakcích obětí znásilnění, zejména o výskytu nekonfrontačních strategií přežití a zpožděných reakcí. Odůvodnění státních zastupitelství a policejních orgánů stavělo na stereotypních představách o tom, jak by „správná oběť“ měla jednat, a opomnělo důsledně zohlednit její specifickou situaci a vysvětlení chování. Podle ÚS tak došlo k porušení práva stěžovatelky na účinné vyšetřování a na zachování její důstojnosti. Napadená rozhodnutí byla zrušena a státní zastupitelství bude povinno odstranit vytčené ústavněprávní deficity v navazujícím řízení. Tento nález přispívá k posílení standardů ochrany obětí sexuálního násilí v trestním řízení a podtrhuje nutnost citlivého, odborně fundovaného a ústavně konformního přístupu ze strany OČTŘ. [3] 

Nejvyšší správní soud

Možnost přemístění držitelů dočasné ochrany v rámci EU: Nejvyšší správní soud ruší dosavadní praxi ministerstva 👀❗️

Klíčová slova: unijní právo, azylové právo, Ukrajina, Ministerstvo vnitra

Nejvyšší správní soud se v rozsudcích ze dne 3. dubna 2025 (sp. zn. 1 Azs 174/2024 a 1 Azs 336/2024) vymezil vůči dosavadní správní praxi Ministerstva vnitra, které vracelo žádosti o dočasnou ochranu podané na území ČR občany Ukrajiny, kteří již ochranu dříve obdrželi v jiném členském státě EU. Takový postup, byť opřený o vnitrostátní právní úpravu, označil NSS za rozporný s právem EU. Ve světle předběžné otázky adresované Soudnímu dvoru EU (ve věci C-753/23, Krasiliva) NSS konstatoval, že občané Ukrajiny mají během trvání dočasné ochrany právo změnit hostitelský stát, a to za podmínky, že se vzdají pobytového oprávnění v zemi původního přijetí. Soud tímto výkladem potvrdil, že institut dočasné ochrany je v unijním kontextu koncipován flexibilně a reflektuje specifické potřeby osob prchajících před ozbrojeným konfliktem. Členské státy nemohou jednostranně odmítat žádosti o přemístění, pokud jsou naplněny základní podmínky stanovené právem EU. Rozhodnutí NSS má tak zásadní význam nejen pro právní postavení mnoha Ukrajinců žijících v ČR, ale i pro celkové nastavení správní praxe v oblasti migrace a mezinárodní ochrany.  [4]

Nejvyšší soud

Nejvyšší soud posiluje ochranu soukromí v trestním řízení: neoprávněné založení citlivých dat do spisu je porušením práv ❤️‍🩹

Klíčová slova: právo na ochranu soukromí, trestní řízení, orgány činné v trestním řízení

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1849/2024 se zabývá otázkou odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup v trestním řízení spočívající v nepřiměřeném zacházení s citlivými daty. V dané věci došlo při domovní prohlídce k zajištění datových zařízení obviněného, jejichž obsah zahrnoval nejen komunikaci s obhájcem, ale i soukromé fotografie, videa a zprávy týkající se jeho i jeho manželky. Přes upozornění obviněného soud takto získaná data beze změny připojil k trestnímu spisu a jejich kopie poskytl státnímu zástupci, spoluobviněným i jejich obhájcům. Nižší soudy konstatovaly nesprávný úřední postup pouze ve vztahu k tomuto zpřístupnění dat, nicméně zamítly nároky žalobců v části týkající se širší újmy způsobené samotným založením citlivých informací do spisu. Nejvyšší soud naproti tomu rozšířil chápání povinnosti soudu chránit právo na soukromí v rámci trestního řízení. NS dospěl k závěru, že nižší soudy měly včas přijmout konkrétní opatření, aby nedošlo k založení citlivých údajů, které nejsou pro řízení relevantní, do spisu. Soud zároveň potvrdil, že za újmu vzniklou v důsledku tohoto postupu nese stát odpovědnost, přičemž rozsah újmy je nutno posoudit s ohledem na citlivost údajů a míru zásahu do soukromí. Rozsudky soudů nižší instance proto částečně zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení. [5]

---

[1] VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV. Zpráva o šetření ve věci nepřijatelnosti žádostí o dočasnou ochranu Sp. zn. 585/2025/VOP. [online]. 3. dubna 2025 [cit. 16. května 2025]. Dostupné z: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/13654 

[2] ADVOKÁTNÍ DENÍK. Prezident Pavel podepsal šestici zákonů, mezi nimi i flexinovelu zákoníku práce. [online]. 25. dubna 2025 [cit. 16. května 2025]. Dostupné z: https://advokatnidenik.cz/2025/04/25/prezident-pavel-podepsal-sestici-zakonu-mezi-nimi-i-flexinovelu-zakoniku-prace/

[3] ÚSTAVNÍ SOUD. Orgány činné v trestním řízení neprovedly účinné vyšetření stěžovatelkou nahlášeného znásilnění. Jejich závěry jsou navíc v extrémním rozporu s obsahem spisu. [online]. 9. dubna 2025 [cit. 16. května 2025]. Dostupné z: https://www.usoud.cz/aktualne/organy-cinne-v-trestnim-rizeni-neprovedly-ucinne-vysetreni-stezovatelkou-nahlaseneho-znasilneni-jejich-zavery-jsou-navic-v-extremnim-rozporu-s-obsahem-spisu 

[4] NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD. Nejvyšší správní soud se vyjádřil k možnosti občanů Ukrajiny změnit stát poskytující jim dočasnou ochranu. [online]. 4. dubna 2025 [cit. 16. května 2025]. Dostupné z: https://www.nssoud.cz/aktualne/tiskove-zpravy/detail/nejvyssi-spravni-soud-se-vyjadril-k-moznosti-obcanu-ukrajiny-zmenit-stat-poskytujici-jim-docasnou-ochranu 

[5] NEJVYŠŠÍ SOUD. Nesprávné založení citlivých dat do spisu je porušením práva na soukromí, rozhodl Nejvyšší soud. [online]. 28. dubna 2025 [cit. 16. května 2025]. Dostupné z: https://www.nsoud.cz/pro-verejnost-a-media/tiskove-zpravy/detail/nespravne-zalozeni-citlivych-dat-do-spisu-je-porusenim-prava-na-soukromi-rozhodl-nejvyssi-soud