Oblast LGBTQ+ práv
Thajsko se posunulo směrem k přijetí manželství pro všechny 👩🏽❤️💋👩🏼 🧑🏻❤️💋🧑🏿
Na konci března obletěla světem pozitivní zpráva týkající se historického kroku Thajska směrem k legalizaci manželství pro stejnopohlavní páry. Po letech úsilí o zakotvení manželství pro všechny je Thajsko blíže než kdy dříve k zrovnoprávnění stejnopohlavních a heterosexuálních párů. Předchozí pokusy o legalizaci selhaly, i přes širokou podporu veřejnosti, která dle loňského průzkumu vlády činila zhruba 96 %.
Z propozice zákona vyplývá i umožnění adopce dětí stejnopohlavními páry, avšak původní návrh obsahující neutrální termín ,,rodiče” dolní komorou neprošel, a tak zůstává v platnosti označení ,,otec a matka”. Thajsko již má určité právní předpisy, které osobám LGBTQ+ poskytují ochranu primárně před hate-speech a diskriminací na základě sexuální orientace a genderové identity, nicméně thajský parlament prozatím zamítl návrhy na povolení změny genderové identity.
Pro přijetí zákona je ještě nezbytný souhlas Senátu společně s podpisem thajského krále. Očekává se, že k tomu dojde ke konci roku 2024, čímž by se Thajsko stalo první zemi v jihovýchodní Asii, která uznává manželství pro všechny. V celé Asii jsou pouze dvě země, která stejnopohlavním párům přiznávají stejná práva jako těm heterosexuálním, od roku 2019 se jedná o Taiwan, od listopadu loňského roku je umožněno stejnopohlavním párům brát se i ve státě Nepál. [1]
Romská menšina
Poslanecké podvýbory schválily definici anticikanismu ‼️
,,Anticikanismus, tzn. diskriminace Romů, je vyjadřování a jednání jedinců, strategie a praxe institucí, které vedou k marginalizaci či vylučování Romů, devalvování romské kultury a životního stylu, fyzickému násilí či projevům nenávisti namířených proti Romům i dalším jedincům i skupinám, které jsou považovány za ‚Cikány‘. Z tohoto důvodu jsou stigmatizováni, či proto byli za dob nacismu, a někdy bohužel i dnes, cílem perzekucí.” Tak zní definice anticikanismu, kterou 27. března 2024 schválily na společném jednání sněmovní podvýbory pro podporu demokracie a lidských práv v zahraničí, pro národnostní menšiny a pro ochranu lidských práv. Stejnou definici přitom již předtím přijala i Rada vlády pro záležitosti romské menšiny a očekává se, že v dohledné budoucnosti ji přijme vláda jako celek. Stát tak reaguje na opakované výzvy Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu, jejímž je ČR členem, k přijetí a využívání této definice v praxi. [2]
Ústavní soud zamítl návrh na odklad vykonatelnosti města Vsetín ve sporu o odškodnění s vystěhovanými Romy ❌
Ústavní soud odmítl návrh města Vsetín na odklad vykonatelnosti rozhodnutí Nejvyššího soudu, kterým bylo rozhodnuto o náhradě škody ve výši od 10.000,- do 40.000,- Kč pro jednotlivé členy rodiny. Město musí na základě tohoto rozhodnutí zaplatit odškodnění za nucené vystěhování romské rodiny do města Vindava na Jesenicku (město vzdálené zhruba 170 km), a zároveň se musí omluvit za výroky starosty Jiřího Čunka.
Nejedná se o ojedinělý případ vystěhování romských občanů z města Vsetín. Město vystěhovalo řadu romských rodin z pavlačového domu ve špatném stavu, který pak následně nechalo zbourat. Je pravdou, že někteří obyvatelé neplatili nájemné, nicméně řada rodin se tak ocitla v kontejnerových domech ve Vsetíně, anebo byli nuceni z Vsetína odejít úplně. Právě tento postup města vyústil v řadu dlouhých soudních sporů, a Nejvyšší soud přiznal 4 rodinám odškodné v souhrnné výši 1.825 milionu Kč, proti čemuž se město Vsetín brání.
Přestože tento návrh Ústavní soud zamítl, a nepřiznal rozhodnutí odkladný účinek, nepředjímá zde jeho konečné rozhodnutí ve věci. Nicméně Ústavní soud v tomto rozhodnutí poukázal především na argumentaci města a označil ji za „paušalizující, stigmatizující a předsudečnou“.
Město v žádosti o odklad vykonatelnost uvedlo, že pokud nyní odškodnění vyplatí, a poté uspěje s ústavní stížností, těžko peníze vymůže zpět. Případný spor prý zbytečně zatíží soudy, navíc podle města Vsetín „vydání exekučních titulů u osob romské národnosti (…) nevede k dobrovolnému splnění tímto exekučním titulem uložené povinnosti“.
Ústavní soud proto v usnesení uvedl, že „(...) považuje za nepřijatelnou skutečnost, že stěžovatelova argumentace spojuje ‚vysokou pravděpodobnost‘ toho, že by vedlejší účastníci již vyplacené částky nevrátili, s příslušností k určitému etniku“. Dle názoru Ústavního soudu je tato argumentace naprosto neslučitelná s principem rovnosti a důstojnosti v právech. „Její uplatnění je o to víc alarmující, že ji použil stěžovatel jako subjekt, který nesmí ani při obraně svých práv na poli soukromého práva ztrácet ze zřetele své veřejnoprávní postavení v rámci systému veřejné moci, a tím i svou povinnost ctít ústavní pořádek,“ konstatoval ve svém usnesení Ústavní soud. [3]
Zbytková kategorie, neboli další důležité události
Francie se stala první zemí na světě, která zakotvila právo na potrat do své ústavy 🥳🩷
Důvod oslav na Mezinárodní den žen letošní rok nabral nového rázu, a to díky ukotvení práva na interrupce do francouzské ústavy. Potrat je ve Francii legální již od roku 1975, nicméně současný francouzský prezident Macron v reakci na neblahou situaci ve Spojených státech přislíbil lepší a jistější ochranu tohoto práva. Francie se tak stala první zemí na světě, která dané právo explicitně garantuje i ve své ústavě. V tomto historicky významném hlasování obě komory francouzského parlamentu udělily zelenou garanci práva na potrat, jakožto zaručené svobody, a to v čl. 34 ústavy. Mnoho feministických organizací v Evropě má nyní naději, že by se toto právo v budoucnu mohlo stát i součásti platného unijního práva. Avšak změna Listiny základních práv EU by vyžadovala jednomyslný souhlas mezi členskými státy, což by mohlo být problematické. I přestože většina členských států Evropské unie garantuje svým občanům právo na potrat, jednohlasnost vzhledem k situaci v Polsku, ale i např. na Maltě, je zatím spíše nepravděpodobná. [4]
Zpravodajka OSN označila izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy za genocidu 💔
,,Existují oprávněné důvody se obávat, že Izrael spáchal zločin genocidy proti palestinským občanům,” prohlásila speciální zpravodajka pro lidská práva pro okupovaná palestinská území OSN. Francesca Albanese učinila toto prohlášení poté, co předala svou nejnovější zprávu s názvem ,,Anatomie genocidy” Radě OSN pro lidská práva v Ženevě. Mezinárodní právo přitom definuje genocidu jako konkrétní soubor činů spáchaných s úmyslem zničit, zcela nebo částečně, národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu.
Na tiskové konferenci Albanese uvedla: ,,Izrael spáchal čin genocidy s jasným úmyslem: zabíjení členů skupiny, způsobování vážného tělesného nebo duševního utrpení členům této skupiny a úmyslné určování podmínek pro život, které mají způsobit její úplnou či částečnou fyzickou likvidaci." Ve své řeči mimo jiné kritizovala Západ, jeho popírání reality a pokračování v beztrestnosti Izraele, které označila za neudržitelné. K okamžitému příměří dokonce vyzvala i Rada bezpečnosti OSN. Izrael uvedl, že ,,rozhodně odmítá” zprávu, která podle něj přináší ostudu Radě pro lidská práva.
Situaci v Pásmu Gazy odsoudili i další funkcionáři jak z řad OSN, tak z Evropské unie. Vysoký komisař OSN pro lidská práva, Volker Türk, nedávno upozornil, že izraelské omezování dovozu a distribuce humanitární pomoci civilistům v Gaze by mohlo být považováno za válečnou strategii a tudíž za válečný zločin. Téhož názoru je i šéf diplomacie EU Josep Borrell, který Izrael obvinil z používání hladu jako zbraně v Gaze. [5]
Benátská komise vydala stanovisko k požadavkům vyplývajících z principu rule of law na amnestie 😬
Na žádost předsedy Parlamentního shromáždění Rady Evropy a předsedy španělského Senátu se benátská komise vyjádřila k přijatelnosti navrhovaného španělského amnestijního zákona. Ve svém stanovisku přitom především zdůraznila pochybnosti o předvídatelnosti zákona, pokud by byl přijat v aktuálně navrhované podobě - není totiž jasné, na koho přesně by se vztahovala, vzhledem k tomu, že byl navržen pouze dvouměsíční limit, po dobu kterého by měla být účinná. Obecně se Benátská komise obává toho, že by amnestie mohla být šitá na míru pouze některým konkrétním jednotlivcům, což by nebylo v souladu s její plošnou povahou. Zároveň také navrhovaný zákon neobsahuje ustanovení, které by striktně vylučovalo z amnestie všechny potenciální zločiny zahrnující porušení základních lidských práv, což je mezinárodní komunitou obecně považováno za nepřijatelné, i když konkrétní mezinárodní smlouva, která by takový postup zakazovala, zatím neexistuje. Benátská komise rovněž apelovala na to, aby zákony s takto hlubokými a kontroverzními dopady byly před přijetím vždy řádně konzultovány na všech úrovních společnosti, nebyly přijímány jednostranně, a ideálně vyšší, než prostou těsnou nadpoloviční většinou poslanců, byť ústava takový postup nevyžaduje. [6]
[1] TATARSKI, Michael. Thailand poised to legalise same-sex marriage after parliament passes bill. The Guardian [online]. 2024 [cit. 2024-04-07]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/world/2024/mar/27/thailand-poised-legalise-same-sex-marriage-parliament-passes-bill
[2] Poslanci podpořili definici anticikanismu, má bránit diskriminaci Romů. DeníkN [online]. 2024 [cit. 2024-04-07]. Dostupné z: https://denikn.cz/minuta/1388147/
[3] ÚS zamítl návrh Vsetína na odklad vykonatelnosti ve sporu o odškodnění. Advokátní Deník [online]. 2024 [cit. 2024-04-07]. Dostupné z: https://advokatnidenik.cz/2024/03/26/us-zamitl-navrh-vsetina-na-odklad-vykonatelnosti-ve-sporu-o-odskodneni/
[4] France makes abortion a constitutional right on International Women’s Day. Al Jazeera [online]. 2024 [cit. 2024-04-07]. Dostupné z: https://www.aljazeera.com/news/2024/3/8/france-makes-abortion-a-constitutional-right-on-international-womens-day
[5] MIAN, Louis a Benjamin BROWN. ‘Reasonable grounds’ to believe Israel is committing genocide in Gaza, UN rights expert says. CNN [online]. 2024 [cit. 2024-04-07]. Dostupné z: https://edition.cnn.com/2024/03/27/middleeast/israel-committing-genocide-in-gaza-un-rights-expert-says-intl/index.html
[6] Venice Commission adopts opinion on the rule of law requirements of amnesties with particular reference to the amnesty bill in Spain. Council of Europe [online]. 2024 [cit. 2024-04-07]. Dostupné z: https://www.coe.int/en/web/portal/-/venice-commission-adopts-opinion-on-the-rule-of-law-requirements-of-amnesties-with-particular-reference-to-the-amnesty-bill-in-spain