top of page

Romská menšina ve vyloučených lokalitách

V České republice, podle kvalifikovaných odhadů vyplývajících ze zpráv o stavu romské menšiny v krajích, žije téměř 250 tisíc Romů. Polovina Romů, kteří žijí na území České republiky, se dá považovat za sociálně vyloučené občany. Romové dále tvoří až 80 % občanů, kteří žijí ve vyloučených lokalitách [1]. Ačkoliv se tedy politické a společenské debaty o sociálně vyloučených lokalitách snaží být barvoslepé, statistické údaje vypovídají o tom, že tato problematika se týká především romské menšiny. Smutným faktem je také to, že počet sociálně vyloučených lokalit a lidí, kteří v nich žijí, se rapidně zvyšuje – od roku 2006, kdy bylo vyloučených lokalit 310, se jejich počet do roku 2020 ztrojnásobil [2].
Svou pasivitou, kterou ilustruje například opakované odkládání projednání zákona o sociálním bydlení [3], vláda a veřejní činitelé vystavují všechny sociálně vyloučené občany až nehostinným podmínkám. Vyloučené lokality jsou velmi palčivým problémem, který se stane ještě palčivějším, pokud nebudou podniknuty kroky ke zlepšení vzniklé situace, které již v roce 2020 slíbil ministr práce a sociálních věcí [4]. Pomoc vyloučeným lokalitám nabízejí agentury, které vytváří jednotlivá ministerstva [5], ale je nutné zavádět i zákonná řešení. Otázkou, kterou si kladu, tedy je, jaké dopady mají podmínky v sociálně vyloučených lokalitách na Romy, kteří v nich žijí? A jaká jsou možná řešení?
Důvody existence sociálně vyloučených lokalit
Sociálně vyloučené lokality jsou jev, který se v České republice vyskytuje již desítky let. Sociolog Petr Mareš je definuje jako malý prostor, kde se nachází větší počet lidí ohrožených sociálním vyloučením [6]. Běžnou představou o takové lokalitě je izolovaná městská čtvrť, která je často ve špatném stavu. Ovšem v posledních letech vznikají i na venkově a v menších obcích, což vede například k sociálně vyloučeným ubytovnám, ulicím či méně osídleným lokalitám [7]. Antropolog Lukáš Radostný definici sociálně vyloučených lokalit rozvinul ještě o fakt, že se většinou jedná o méně prestižní prostory měst, například okrajové části, které jsou obtížně dostupné linkovou dopravou [8].
Sociální vyloučení je situace, kdy je člověk vyřazen ze sociálních vztahů a přístupu k institucím (např. zdravotnické péči), které jsou většině populace běžně přístupné [9]. Zjednodušeně se dá říct, že sociální vyloučení je v podstatě důsledek dlouhodobé chudoby.
Ale proč tyto lokality existují a rozrůstají se? Všeobecně se přijímají dva důvody vzniku. Prvním důvodem jsou praktiky měst a obcí [10], které se snaží dostat z center občany, co čelí problému zadlužení nebo nejsou schopni platit nájem. Často jim dávají nálepku „nepřizpůsobiví“. Druhým důvodem jsou finanční a sociální těžkosti, které tlačí sociálně vyloučené na okraj společnosti do levnějšího a méně kvalitního bydlení.
Petr Mareš dále rozvádí i důvody sociálního vyloučení, které mohou být vnitřní a vnější. Vnější nelze ovlivnit, v těch se jedná právě o zmiňované vytlačování občanů z center nebo diskriminaci. Vnitřní důvody sociální exkluze se týkají jednání vyloučených občanů, které způsobuje jejich vyloučení – ztráta motivace při hledání práce nebo smíření se se špatnými životními podmínkami [11].
Na mnoha místech poté vznikají již zmiňované sociálně vyloučené lokality, které jsou příznačné tím, že jsou v nich chudí, méně vzdělaní a nezaměstnaní lidé [12]. Z těchto lokalit je velmi náročné se dostat zpět do života sociálně nevyloučené společnosti, protože není dostupná běžná zdravotnická péče [13], sociální služby se o tyto občany mnohdy nestarají, a zde žijící Romové se často potýkají i s diskriminací. Příkladem diskriminace je situace na trhu s bydlením, kde se Romové často setkávají s negativní reakcí pronajímatelů. Tento jev dokazuje bakalářská práce Roberta Olaha [14], kde v rámci svého empirického výzkumu zjistil, že neromové mají o téměř 28 % vyšší šanci na kladnou odpověď než Romové. V krajích s vyšším počtem sociálního vyloučení byla šance pro Romy ještě nižší, naopak u neromů takový rozdíl pozorován nebyl.
Všechny tyto faktory vedou k tomu, že se z života v sociálně vyloučených lokalitách stává koloběh, ze kterého není cesty ven, dokud (a pokud) nepomůže stát.
Dopady sociálního vyloučení na Romy žijící v SVL
Výše zmiňované faktory mají velký dopad (nejen) na Romy, kteří v sociálně vyloučených lokalitách žijí. Tyto dopady se nejvíce projevují na jejich vzdělávání a zaměstnání. Postupně se pokusím nastítnit jakým překážkám sociálně vyloučení Romové v těchto sférách čelí.
Vzdělávání je jedním z nejúčinnějších prostředků řešení krize sociálního vyloučení, je proto nepřijatelné, že v České republice stále existují rasově segregované školy, které značně snižují šance sociálně vyloučených Romů na opětovné zapojení do společnosti. To dokládají i statistiky z výzkumu Kanceláře veřejného ochránce práv, které zmiňují, že v České republice je 147 škol, kde Romové tvoří třetinu a více celkového počtu žáků [15]. Hlavním nástrojem segregace (ale i desegregace) je úprava spádových obvodů. Ty jsou nastavovány tak, aby byly romské děti ze sociálně vyloučených lokalit koncentrovány v jedné škole [16]. Měst, která tímto způsobem segregují děti, je celá řada, například již mediálně známý případ Mělníku, který je přímo do očí bijící [17]. Případně nejsou spádové obvody upravovány vůbec, což segregaci umožňuje. Romské rodiny jsou často v ostatních školách odmítány, případně na nich dochází k šikaně romských žáků, a jsou tlačeni k tomu přihlásit dítě na spádovou školu, kde se poté koncentrují děti se stejným osudem. Segregace škol má velmi negativní dopad na budoucí šance dětí. Nejen, že mají šestnáctkrát nižší šanci na středoškolské vzdělání, ale zároveň tratí i v případě, že se na střední školu dostanou – pravděpodobnost předčasného odchodu ze střední školy je v prvním ročníku 26 %, oproti širší populaci je toto číslo až o 8 % vyšší [18].
Dalším významným problémem v rámci vzdělávání romských dětí je diskriminace při přeřazování na zvláštní školy. V souvislosti s touto situací padl i významný rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, který shledal, že Česká republika se dopouští nepřímé diskriminace na romských žácích, když je v nepřiměřeném množství přeřazuje na zvláštní školy [19]. Zatímco v době podání stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva představovaly romské děti pouze 5 % všech dětí školou povinných, tvořily více než 50 % žáků zvláštních škol.
Tento rozsudek padl v roce 2007, ale i tak je stále aktuální. Česká republika totiž dlouhodobě není schopna tento problém efektivně odstranit [20], což vypovídá o neustálé diskriminaci romských žáků v českém školství. Tragickou situaci udržují v nedostatečném stavu především praktiky školských poradenských zařízení, které v porovnání s dětmi z majority romským dětem až desetkrát častěji diagnostikují lehké mentální postižení [21].
Další sférou, která je ovlivněna sociálním vyloučením, je bezesporu zaměstnání. Nezaměstnanost je jeden z nejčastějších rysů, který se objevuje u lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách. Dle společnosti GAC dosahuje v těchto lokalitách nezaměstnanost až 85 % [22]. Důvody navazují na nedostatečné vzdělání, ale také se jedná o chybějící motivaci a často apatii sociálně vyloučených občanů, kteří se spokojí s tím, co mají, jelikož jim nic jiného nezbývá. Lidé v těchto lokalitách jsou často postiženi exekucemi a dluží peníze různým lichvářům, legitimní zaměstnání pro ně tedy, bohužel, de facto nedává smysl, jelikož za něj po exekučních srážkách nedostanou zaplaceno téměř nic. Nelze opomenout ani to, že mzdy, které jsou jim nabízeny, o mnoho nepřevyšují výši sociálních dávek, které pobírají v nezaměstnanosti. Realitou tedy je, že se často obrací na nelegální zaměstnání, případně kriminální činnost [23], ze které neodvádějí nic na nesplacené dluhy. Často zmiňovaným faktorem nedostatečného zaměstnání sociálně vyloučených Romů je také diskriminace na trhu práce.
V tomto ohledu je velmi těžké nalézt relevantní statistiky, jelikož Úřad práce nemůže zaznamenávat diskriminaci podle etnicity. To znamená, že k ilustraci tohoto problému je nutné se spoléhat na průzkumy. Pro tento konkrétní případ využiji diplomovou práci Jitky Suché, která se zabývala diskriminací Romů na trhu práce v Broumově [24]. V této práci jako hlavní překážky k zaměstnání místních Romů definovala exekuce, nízké vzdělání v kombinaci s nezájmem o rekvalifikaci a neochotu zaměstnavatelů přijímat Romy kvůli špatné zkušenosti. Je zřejmé, že průzkumy potvrzují úvahy odborníků, které dlouhodobě zaznívají o nezaměstnanosti Romů. Tedy, že hlavní problém sociálně vyloučených Romů na trhu práce pramení z nedostatečné kvalifikace a nízké vzdělanosti. Je proto nutné především podnítit zájem o studium a rekvalifikaci, který by v ideálním světě měl vést ke zvýšení zaměstnanosti v řadách sociálně vyloučených Romů.
Možná řešení krize sociálního vyloučení
Ačkoliv je sociální vyloučení velmi komplikovaný a dlouhodobý problém, stále není pozdě na řešení. V úvodu textu jsem naznačil, že jednat je potřeba hned. Některé organizace jsou v tomto ohledu velmi činné, například již zmíněná Agentura pro sociální začleňování. Ovšem v případě, že je cílem ulehčení práce těmto agenturám, je potřeba se zaměřit zákonnou úpravu, kterou jsem zmiňoval již výše, a na úředníky. Z výzkumu organizace Člověk v tísni vyplývá absolutní neznalost reálií a problémů vyloučených lokalit, které spadají pod jejich správu [25].
Dalším důležitým krokem k vyřešení této krize je jasný postup, který má nastat v případě, že sociálně vyloučená lokalita vznikne. O jeho formulaci se pokusila například společnost Společně k bezpečí, která pro obce vytvořila manuál [26]. V něm se klade důraz především na sběr dat a individuální přístup ke každé lokalitě. Sběr dat je nutný, protože situace je v každé vyloučené lokalitě jiná a řešení musí být individuální, aby padlo na úrodnou půdu. Dalším důležitým krokem je kontrola životních podmínek v jednotlivých zařízeních. Toto se týká především ubytoven, které jsou často zanedbávané a nechávají obyvatele žít v nepřijatelných podmínkách.
Cesta k řešení této krize je nepochybně velmi dlouhá a nákladná, ale z dílčích úspěchů jednotlivých agentur je vidět, že to není cesta nemožná. Příkladem je obec Velké Hamry, která obdržela cenu Roma Spirit za rok 2015 a i v době pandemie udržela kontakt s 99 % žáků ze sociálně vyloučených lokalit [27].

Závěrem nutno říct, že problematika sociálního vyloučení Romů je velmi komplikovaná a rozsáhlá. Dlouhodobé zanedbávání lidí z nejohroženějších skupin – nižších sociálních vrstev a menšinového etnika čelícího dlouhodobé diskriminaci a marginalizaci, vedlo k vytvoření bludného kruhu. Předsudky mnoha občanů majoritní společnosti, které většinou spočívají v tom, že Romové si za své problémy mohou sami a nemohou očekávat, že jim stát bude pomáhat, nejsou řešením ani přesným popisem situace. Z textu vyplývá, že na vině rozhodně nejsou pouze sociálně vyloučení Romové, ale i společnost jako taková, a že pokud někdo může přispět ke změně, tak je to hlavně a především stát.
 
Romská menšina ve vyloučených lokalitách - Šimon Matoušek
.pdf
Stáhnout PDF • 146KB

Doporučená citace: Matoušek, Šimon, Romská menšina ve vyloučených lokalitách, CHR - Studentský blog, 16/10/2023, https://www.chrprfcuni.com/post/romská-menšina-ve-vyloučených-lokalitách

 
[1] VLÁDA ČR, Zpráva o stavu romské menšiny v České republice v roce 2020, Dostupné z: https://www.vlada.cz/assets/ppov/zalezitosti-romske-komunity/aktuality/Zprava-o-stavu-romske-mensiny-2020.pdf
[2] GAC spol. s.r.o., Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR, 2015, Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/Analyza_socialne_vyloucenych_lokalit_GAC.pdf
[3] THUONG LY, Miffek. Dostálová chce předložit zákon o dostupném bydlení až v únoru. Maláčová chystá vlastní verzi. Dostupné z: https://www.e15.cz/domaci/dostalova-chce-predlozit-zakon-o-dostupnem-bydleni-az-v-unoru-malacova-chysta-vlastni-verzi-1369861
[4] Marian Jurečka: „Pokud chceme dlouhodobě řešit problém sociálně vyloučených lokalit, tak se musíme zaměřit na děti.“ Dostupné z: https://www.facebook.com/JureckaMarian/videos/813056866108620/
[5] Například Agentura pro sociální začleňování (https://www.socialni-zaclenovani.cz/), která funguje jako odbor Sekce bydlení a sociálního začleňování Ministerstva pro místní rozvoj České republiky
[6] MAREŠ, Petr. Faktory sociálního vyloučení. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2006.
[7] WIJA, Petr. Karel Čada: Oproti prvé dekádě se v dalším období chudá a vyloučená populace rozprostírá do území celé ČR a následuje málo osídlené lokality, ubytovny nebo izolovaná sídla. Dostupné z: https://socialnipolitika.eu/2017/08/karel-cada-pojem-socialne-vyloucena-lokalita-je-stigmatizujici/
[8] RADOSTNÝ, Lukáš, Faktory sociálního vyloučení, in: Sýkora, Luděk – Jana Temelová (eds.) Prevence prostorové segregace, 2005
[9] JAKOUBEK, Marek, Romové v osidlech sociálního vyloučení, 2006
[10] SÝKORA, Luděk, Rezidenční segregace, 2010, s. 73 a dále
[11] RADOSTNÝ, Lukáš, Faktory sociálního vyloučení, in: Sýkora, Luděk – Jana Temelová (eds.) Prevence prostorové segregace, 2005
[12] MAREŠ, Petr, Faktory sociálního vyloučení, 2006
[13] AGENTURA PRO SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ, Zdravotní nerovnosti v dostupnosti lékařské péře. Dostupné z: https://www.socialni-zaclenovani.cz/oblasti-podpory/zdravi/zdravotni-nerovnosti-v-dostupnosti- lekarske-pece/
[14] OLÁH, Robert. Diskriminace Romů na trhu bydlení. Bakalářská práce. 2020. Dostupné z: https://1url.cz/@BPOlahDownload
[15] KANCELÁŘ VEŘEJNÉHO OCHRÁNCE PRÁV, Společné vzdělávání romských a neromských dětí, 2019, Dostupné z: https://www.ochrance.cz/uploads-import/projekt_ESF/00_2019_VA/KULATE_STOLY/02_19_Spolecne_vzdelavani_romskych_a_neromskych_deti/02_19_Spolecne_vzdelavani_romskych_a_neromskych_deti_PREZENTACE.pdf
[16] ČADA, Karel a HŮLE, Daniel. Analýza segregace v základních školách z pohledu sociálního vyloučení. Dostupné z: https://socialnipolitika.eu/wp-content/uploads/2019/11/Analyza_segregace_2019.pdf
[17] Obecně závazná vyhláška města Mělník č. 3/2016 o společných školských obvodech základních škol. Dostupné z: https://m.melnik.cz/assets/File.ashx?id_org=9281&id_dokumenty=10033
[18] GAC s.r.o., Sociologická analýza přechodů romských dětí ze sociálně vyloučeného prostředí ze základních na střední školy, 2010, Dostupné z: https://docplayer.cz/94385-Sociologicka-analyza-prechodu-romskych-deti- ze-socialne- vylouceneho-prostredi-ze-zakladnich-na-stredni-skoly.html
[19] Rozsudek ESLP, DH vs Česká republika, 2007. Dostupné z: http://eslp.justice.cz/justice/judikatura_eslp.nsf/WebSearch/1DCD666F85A02043C1257BE300471725?openDocument&Highlight=0,
[20] NADACE OSF. Zpráva pro Výbor ministrů Rady Evropy – naplňování rozsudku D.H. a ostatní proti České republice. Dostupné z: https://osf.cz/publikace/d-h-and-others-v-czech-republic/
[21] PAQ Research. Segregace přetrvává. Jak Česko odpírá romským dětem vzdělání. Dostupné z: https://www.paqresearch.cz/post/segregace-romu-vzdelavani
[22] GAC spol. s.r.o., Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR, 2015, Dostupné z: https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/Analyza_socialne_vyloucenych_lokalit_GAC.pdf
[23] GABAL, Ivan a VÍŠEK, Petr, Východiska strategie boje proti sociálnímu vyloučení, 2010
[24] SUCHÁ, Jitka, Diskriminace Romů na trhu práce?, 2016, Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/84300
[25] ČLOVĚK V TÍSNI, Kdo drží černého Petra, 2015, Dostupné z: https://www.clovekvtisni.cz/media/publications/88/file/1364590154-cerny-petr.pdf
[26] SPOLEČNĚ K BEZPEČÍ o.s., Sociální vyloučení: Dobrá praxe a řešení, 2009, Dostupné z: https://docplayer.cz/17411422-Socialni-vylouceni-dobra-praxe-a-reseni-manual-pro-obce.html
[27] HRONOVÁ, Zuzana. Ve Velkých Hamrech zvládají školu i děti z vyloučených lokalit. Chce to naslouchat, ne opovrhovat. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/ve-velkych-hamrech-zvladaji-skolu-deti-z-vyloucenych- lokalit/r~ce182f0c833111eb9cafac1f6b220ee8/

Comments


bottom of page